Třicetidenní knihobraní (7) - Kniha, která mě opravdu rozplakala

Ej-ej-ej, jsem zpět. Ano, moje morálka je prostě hrozná, ale já se opravdu snažím dělat všechno co mám! A když si ke všemu přidáte závěrečný testy ve škole, umíte si to všichni představit, věřím, že nejsem sama ☺

Dnešním tématem je 'Kniha, která mě opravdu rozplakala' a pravděpodobně nebude žádné překvapení, kterou knihu vyberu. Lidi, větši emocionální bombu jsem dlouho nečetla. Určitě nebudu sama, kdo vybere tuhle knihu, právě do příspěvku se slzami. 

Tak už víte?

Kniha, která mě opravdu rozplakala

13. - 14. června

Jednoduše jsem nemohla vybrat jinou knihu. Napadla mě ještě Vlci u dveří, ale tu nemám doma a bohužel ji nikde nemůžu sehnat, ale pak jsem bez rozmyšlení sáhla po této krásce. Je vtipné, že jsem si ji vlastně na veletrhu nechtěla ani kupovat, ale nakonec jsem podlehla hlasitým prosbám knihy (ne nejsem blázen =D) a odvezla si ji do Brna. 

Už dopředu jsem si připravovala kapesníčky, protože mi Rodaw řekla, že to probrečela od začátku do konce. A já četla, četla a četla a pořád nic. Kniha byla úžasná, o tom není pochyb, ale tak nějak zvláštně jsem se těšila, že se mne to dotkne nějak hlouběji a pobrečím si. Už jsem to vzdala, ale pak tu najednou byla strana 199 a  já byla nahraná. Od téhle stránky do posledního slova na straně 236 jsem jednoduše brečela. Nikdy jsem u knihy nebrečela vkuse po tak dlouhou dobu. Ale tady ano. A že to bylo úžasné!

Kdo nečetla, povinně! Recenzi bohužel na blogu nenajdete, protože, jsem ji ještě nebyla schopná napsat...nevím co bych tam měla psát....