sobota 20. října 2012

Nadpřirozený román z pera české autorky nezklamal!

Cora se těžce zvedla z koberce.

Tato kniha se mi do hledáčku dostala již dávno díky Rodaw. Ovšem v té době jsem se vyhýbala knihám z pera českých autorů. Spousta recenzí mě však přesvědčila a já si jí tedy pořídila. Samotné setkání s velice milou autorkou mě jen utvrdilo v tom, že si knihu musím přečíst. A přiznávám - neprohloupila jsem.

Prokletí ohně je kniha, která zanechá velký dojem. Síla příběhu je znát hned po několika desítkách stran, kde se setkáváme s mladou ženou Corou, která byla brutálně zbita a znásilněna svým manželem. Násilí jí bylo denním chlebem už delší dobu, ale proti její vůli si ji vzal poprvé.

To je pro Coru poslední kapkou a odhodlá se utéct. Odjíždí za svým otcem - který jí dle mého názoru velkou oporou není - do malého městečka Helmsley . Bývalý domov jí poskytne alespoň dočasný pocit bezpečí, je to místo, kde se jí vybavují ty nejdávnější vzpomínky, místo, kde prožila všechno důležité, než se rozhodla odejít na univerzitu a provdat se za Stuarta, místo, kde byla sama sebou. Potkává zde jak starou přítelkyni, tak svého bývalého přítele Williama.

Co když ale ani doma nedostane nedostane zasloužený klid? Jako by toho nebylo málo, Cora má vidiny, které si nedokáže nijak vysvětlit. Skáče z bláta do louže a brzy se ukáže, že se stala součástí něčeho většího. Zdá se, že součástí jejího života je i něco takového jako kletba z minulosti...

Sama autorka řekla, že Prokletí ohně má dvě hlavní hrdinky. (Poznamenala, že můžeme uvažovat i o třetí, ale...o tom později.). První z nich je už výše zmíněná Cora, která nám povypráví většinu příběhu. Dále je tu Christabel, kterou sledujeme retrospektivou a jejímaž očima se nám děj otevírá zase více do hloubky a z jiného úhlu. Její role je v knize důležitá, i když se to tak zprvu nemusí zdát. A pak je tu ta třetí žena. O koho se jedná bych vám klidně říci mohla, ale když vás nechám trochu napnuté, nic se nestane. Z jejího pohledu je tu sice jen pár stran, ale i tak mi byla nesympatická. Proč? Sama nevím.

Byla poslední ze skupinky, stoupající do druhého patra, takže to nemohl být žádný z návštěvníků.

Knihu jsem na Goodreads označila za jednu z nejlepších knih léta 2012 a na tomto výroku si stále trvám. Kniha má od začátku reálný podklad, který se dotkne mnoha žen, ale i mužů. Domácí násilí je bohužel i dnes rozšířené a nikomu bych to nepřála. Dále je po celou domu zřejmé, že si autora nastudovala vše potřebné k napsání velice kvalitní knihy. Od krajiny a popisu budov, po historii a nadpřirozenou stránku věci.

Knihu jsem měla přečtenou za poměrně krátkou dobu a děj mě do sebe dokázal zcela vtáhnout. Vše hezky plynulo, nic nebylo uspěchané a jak se vše postupně vyjasňovalo, byla jsem víc a víc nadšená a zvědavá na konec. Samotné poslední stránky byly natolik nasáklé akcí a napětím, že nebylo možné knihu odložit a jít se třeba jen napít. Na to, že je to autorčina prvotina, je kniha opravdu povedená a jen těžko se mi hledá něco k vytknutí.

Na obálce na vás křičí nápis: "Česká Barbara Erskinová" vypráví svůj první příběh... Budu asi za nevzdělaného člověka, ale jméno výše zmiňované jsem slyšela poprvé až v souvislosti právě s Martinou Wolfovou. Někdo říká, že Martina používá stejné prvky, jiní je opravdu srovnávají. Podobné lákače na knížkách nemám ráda. Čtenáře můžou zmást nebo pobouřit. Proto všem radím, ať už autorku B.E. znáte či nikoliv, vyvarujte se byť i nepodmíněného porovnávání.

Stuart rozčíleně přecházel po hotelovém pokoji.

Opravdu bych měla vytknout alespoň něco. Nikdy si to neodpustím, ale tady nejspíš udělám výjimku. Nic mne nenapadá, opravdu! Pokud třeba váháte už jen proto, že se jedná o českou autorku, zapomeňte na to! Vrhněte se na knihu a budete překvapení, že je v tolika ohledech i lepší než knihy zahraničních autorů. Není to ovšem kniha, po které za nějakou dobu sáhnu znovu, nezůstane ve mně žádná myšlenka sepjatá s touto knihou. Proto odebírám jeden bod.


9/10

Autor: Martina Wolfová
Datum vydání: Květen 2012
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 224
Žánr: Romanický, Adult, Paranormal, Česky
Datum četby: 31. srpna – 3. září 2012

2 komentáře:

  1. Tuhle knížku jsem dočetla opravdu nedávno, asi před týdnem, takže ještě jsem plná pocitů z ní. A musím s tebou souhlasit. Knížka je to opravdu skvělá a taky nevím, co bych knize vytkla.

    A taky nemám tzv. "lákače" ráda. Kvůli tomu, že na obálce Nejsem sériový vrah bylo napsané "Líbí se Vám fascinující, morbidní a originální příběhy o Dexterovi od Jeffa Lindsaye? Pak si to přečtěte blablabla" pohlížím na tu knihu jinak, než kdyby to tam nebylo. Jinak bych totiž na nějakou souvislost mezi Nejsem sériový vrah a Dexterem ani nepomyslela. Kvůli tomu nápisu jsem to ale pořád srovnávala...

    (Skřítek | http://nocni-skritek.blog.cz/)

    OdpovědětSmazat
  2. Já mám teda nejradši právě B.Erskinovou - její knížky jsou prostě dokonalé... Prokletí ohně je moc pěkná knížka, ale srovnávat to s Barbarou opravdu nejde... a nebo pokud jde, tak těžko..

    OdpovědětSmazat